Senátní volby nepatří zrovna mezi ty nejnavštěvovanější. Od zavedení dvoukolového většinového systému trpí hlavně druhé kolo voleb, do kterého postupují dva nejsilnější kandidáti, velmi nízkou návštěvností. O svém senátorovi tak mnohdy rozhoduje pouze pětina voličů. Existuje volební systém, který by ušetřil druhé kolo voleb a produkoval rovněž jakési „kompromisnější“ kandidáty. Jedním z jeho efektů by tedy byla i úspora ve státním rozpočtu.
Patřím mezi příznivce systému prvního v cíli (first past the post), kdy je v jednokolové volbě zvolen ten kandidát, který získá nejvyšší počet hlasů. Tento volební systém má však mnoho odpůrců argumentujících proti jeho zavedení tím, že zvolený kandidát obvykle nedisponuje dostatečnou většinou hlasů.
Pokud je zde opravdu většinová shoda na tom, aby byl zvolen jakýsi „kompromisní“ kandidát, nemusíme používat pouze současný dvoukolový většinový systém. Nabízí se využít doplňkové hlasování (supplementary vote). Tento systém je kupříkladu využíván pro volbu starostů v anglických nebo amerických komunálních volbách, volí se tak například starosta Londýna.
V doplňkovém hlasování volič kromě prvního hlasu může udělit jakýsi „doplňkový“ hlas dalšímu kandidátovi. Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, do „virtuálního“ druhého kola postoupí dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů a volební komise přihlédne k „doplňkovým“ hlasům u vypadnuvších kandidátů. Hlasy od těchto slabších kandidátů se tak prakticky přesunou k jednomu z dvou nejsilnějších kandidátů (samozřejmě pokud volič udělil svou druhou preferenci jednomu z nich). Vítězem se stává ten kandidát, který poté získá nejvyšší počet hlasů.
Výhoda tohoto systému je zejména v tom, že voliči nemusí chodit znovu k volbám o týden později. Daňoví poplatníci tak ušetří nejen svůj čas, ale i své peníze za uspořádání druhého kola senátních voleb. Podle informací ministerstva financí byly výdaje na uspořádání doplňujících senátních voleb v Kladně v roce 2011 5,2 milionu korun (zdrojem je odpověď Ministerstva financí ČR ze dne 31. 3. 2015), z toho lze usoudit, že náklady (kdyby se volba konala ve všech obvodech) na senátní volby jsou přes 420 milionů korun, přičemž náklady na druhé kolo musí být velmi podobné nákladům na první kolo voleb. Úspora za druhé kolo voleb by tedy nebyla zanedbatelná.
Doplňkové hlasování by mohlo oslabit i psychologický efekt volební klauzule, tedy nutkání volit takzvané menší zlo, které má větší šanci na zvolení než voličův nejbližší kandidát. Takto by voliči mohli volit srdcem, dát hlas názorově nejbližšímu kandidátovi, kterému však volební průzkumy příliš nefandí, a „doplňkový“ hlas poté udělit alespoň názorově blízkému kandidátovi, u něhož se zdá být šance na zvolení vyšší.
Josef Káles
Příklad sčítání výsledků:
| Kandidát | | | Výsledek |
|---|
| Novák | 1000 | - | 1310 |
|---|
| Blažková | 800 | - | |
|---|
| Skočdopole | 700 | , | - |
|---|
| Krátký | 300 | | - |
|---|
| Chorá | 100 | | - |
|---|
