Nový Zéland volí. Překrásná země s inspirativním volebním systémem

Nový Zéland je příjemným místem k životu nejen díky nádherné přírodě, ale také díky liberálně ekonomickému přístupu v ekonomice.

Země se dlouhodobě drží na předních příčkách žebříčků ekonomické a politické svobody, ale také na předních příčkách žebříčku měřícího jednoduchost systému pro start podnikání. V sobotu Nový Zéland čekají parlamentní volby.

Pro nás neobvykle krátké tříleté volební období skončilo již dříve, ale parlamentní volby byly o měsíc odloženy kvůli koronavirové krizi. V sobotu 17. 10. se však voliči na Novém Zélandu vyjádří k tomu, jak by mělo vypadat nové složení jejich parlamentu. 

Poměrný volební systém využívající výhod většinového systému

Země volí v takzvaném personalizovaném volebním systému, díky kterému jsou politické strany zastoupeny v parlamentu poměrně, zároveň je však většina parlamentu složena z poslanců volených přímo v jednomandátových volebních obvodech. 

Novozélandský parlament má nyní 120 poslanců. Ve volebním systému mají voliči dva hlasy. Jedním volí v 72 jednomandátových volebních obvodech jednotlivé kandidáty systémem “prvního na pásce” (většinová složka systému). Druhý hlas udělují politické straně, resp. volí celostátní kandidátní listinu vybrané politické strany. Sedmdesát dva poslanců je tak doplněno o čtyřicet osm poslanců zvolených na celostátní kandidátce, a to na základě poměru volebních hlasů pro politické strany. Aby strana získala mandáty v této poměrné složce, musí překročit pětiprocentní volební klauzuli nebo získat alespoň jednoho poslance v jednomandátových volebních obvodech.

Pokud strana získá ve většinové složce více poslanců, než by ji náleželo podle poměru hlasů, jsou ji tyto mandáty ponechány. Poměrná složka s celostátními kandidátními listinami slouží k tomu, aby byly strany v parlamentu zastoupeny poměrně. Volební systém navíc počítá s maorskou menšinou, které vyčleňuje sedm poslanců volených v jednomandátových obvodech. 

Personalizovaný poměrný systém tak kombinuje výhody britského většinového systému - zejména to, že poslanci volení v jednomandátových obvodech musí být skutečné osobnosti s přímou podporou voličů. Zároveň tento systém zachovává spravedlivé zastoupení všech zvolených stran. Jeho hlavní nevýhodou je, že není úplně jednoduchý. Nicméně Novozélanďané o systému hlasovali v referendu v roce 2011 a tento systém zvítězil. 

Vládní labouristé dle průzkumů vedou

V posledních parlamentních volbách v roce 2017 sice zvítězila konzervativní National Party se 44,5 % (obdoba britských konzervativců nebo australské Liberální strany), ale vládní koalici vytvořila trojce stran - sociálně-demokratická Labour Party (36,9 %), protekcionistická New Zealand First (7,2 %) a Greens (6,3 %). Premiérkou se stala lídryně labouristů Jacinda Ardern. 

Podle aktuálních volebních průzkumů s přehledem zvítězí vládní labouristé se 46 %, druhá by měla skončit National Party s 31 % vedená rovněž lídryní - Judith Collins. Dle průzkumu výrazně oslabí NZ First, která se nyní pohybuje kolem 3 % hlasů. Volební preference Zelených se pohybují kolem 8 % hlasů, stejně tak preference libertariánské ACT Party, která má od roku 2014 jednoho poslance Davida Seymoura zvoleného v jednomandátovém obvodu (její poslední výsledek byl přitom celostátně pouhých 0,5 %). (Zdroj: https://www.tvnz.co.nz/one-news/new-zealand/1-news-colmar-brunton-poll-labour-maintains-strong-lead-over-national-greens-climb).

Jestli se prognózy potvrdí uvidíme samozřejmě až podle sobotních výsledků. Poté bude zajímavé sledovat, jestli se vládním labouristům a zeleným podaří udržet si své pozice v parlamentu.