Níže uvedený článek jsem vytáhl „z šuplíku“ pro připomenutí. Jakmile skončí „Heger Act“, kupuju kanadskou whisky na Alkoobchod.cz …
Latinské slovo „prohibitio“ označuje zákaz. Prohibicí se nejčastěji rozumí zákaz prodeje a požívání alkoholických nápojů. Největší prohibice alkoholu trvala třináct let ve Spojených státech amerických. Spustil ji takzvaný Volsteadův zákon (Volstead Act) spolu s osmnáctým dodatkem americké ústavy.
Různé prohibiční spolky a hnutí se v USA začaly objevovat již ve 20. letech 19. století. Jednalo se především o ženské či křesťanské skupiny, které proti alkoholickým nápojům argumentovaly tím, že alkohol rozvrací rodinný život. Prvním větším úspěchem těchto hnutí bylo omezení prodeje alkoholických nápojů na území státu Kansas v roce 1881.
Volsteadův zákon a jeho důsledky
Krátce po první světové válce se myšlenka federálního zákazu alkoholických nápojů začínala čím dál více prosazovat. V roce 1919 byl schválen Vosteadův zákon, který definoval alkoholický nápoj, jako nápoj s více než půlprocentním obsahem alkoholu. Výjimku získaly alkoholické nápoje užívané pro náboženské účely (mešní vína) a vinaři mohli v omezeném množství vyrábět víno pro svou vlastní spotřebu. Obě výjimky byly poté často zneužívány, zvýšila se například produkce vína a zákon byl obcházen. Vostead Act byl také posvěcen osmnáctým dodatkem americké ústavy.
Od roku 1920 začala v celých Spojených státech platit prohibice, která však měla více než kontraproduktivní důsledky. Ihned poté se ve velkém rozjel černý obchod s alkoholem, který ovládala mafie. Američané odmítali tento zákon respektovat, spotřeba alkoholu rapidně vzrostla. Například v New York City se během pěti let zvýšil počet nelegálních barů z třiceti až na sto tisíc.
Centrem černého obchodu Chicago
Díky své poloze u hranic s Kanadou se centrem černého obchodu s alkoholem stalo Chicago. Asi nejvíce pašovaným nápojem byla kanadská whisky od Canadian Club, existovaly však i nelegální palírny a alkohol se i ředil. Do USA se však dovážely i jiné nápoje, jako například karibský třtinový rum nebo gin. Mnoho lidí zemřelo na otravu alkoholem v důsledku domácí výroby z průmyslového lihu.
Hlavní postavou americké prohibice se stal mafiánský boss Al Capone, který ovládal obchod s alkoholem na celém východě USA. Tento černý obchod ale doprovázela vysoká kriminalita a jejím vrcholem byl takzvaný masakr na Den svatého Valentýna, kdy se Al Caponeho mafiáni převlékli za policisty a zmasakrovali konkurenční gang.
Kriminalita vedla ke konci prohibice
Právě zmíněný masakr, ale i probíhající hospodářská krize vedla k otevřeným protestům proti prohibici. I prezidentští kandidáti Franklin Delano Roosvelt a Herbert Hoover ve svých kampaních oznamovali záměr zrušit Volsteadův zákon a osmnáctý dodatek ústavy a prohibici označovali za nefunkční. 22. března 1933 podepsal prezident Roosvelt novelu Volsteadova zákona známou jako Cullen-Harrisův zákon, která dovolovala prodej některých alkoholických nápojů (např. piva o 3,2 % alkoholu). „Myslím, že by to mohl být dobrý čas na pivo,“ pronesl údajně prezident po podpisu zákona. 5. prosince 1933 byl poté přijat jednadvacátý dodatek ústavy, který rušil prohibiční osmnáctý dodatek a de facto tak byla zrušena prohibice. Některé americké státy však nadále prosazovaly omezení prodeje alkoholu.
Zrušení prohibice vedlo k legalizaci pracovních míst v palírnách a pivovarech. Rychle se začala obnovovat americká výrobní centra a zrušení prohibice velmi snížilo moc mafií, které se začaly orientovat například na prodej silných drog.
